Od extrému do extrému

Předposlední a současně také předvánoční Digital Humanities jsme se dostali k jedné z prvních věcí, které mě ještě coby nestudenta StuNoMe právě k tomuhle oboru nalákaly. Sice jsem jen tak napůl tušila, k čemu všemu se tahle hračka dá použít, ale podívat se na celý film – tenkrát tuším Nolanova The Dark Knight – v jediném obrázku bylo samo o sobě cool enough. Tenkrát se mi ovšem ShotDetect stahoval podezřele dlouho, až jsem na něj zapomněla, načež se můj notebook odporoučel do věčných lovišť a ShotDetect zůstal na dlouho zapomenut.

ShotDetect zjednodušeně řečeno vychytává začátky a konce záběrů v obrazovém materiálu, který do něj nasypete. Potíž je v tom, že pokud nemáte Linux nebo Mac, máte zaděláno na veselé chvilky s francouzštinou. Pro Windows je program pouze ve francouzské mutaci a tudíž jsem využila toho, že naše spolužačka Klapi už přeložila základní výrazy, se kterými se tu potkáte. Nicméně mě potěšilo, že mi přece jen něco z té francouzštiny od gymplu v hlavě zůstalo. Slavné to pravda není.

Mám tu, samozřejmě pouze pro studijní účely, nejnovější (a jednu z nejlepších) bondovku Skyfall, tudíž jsem ShotDetectem prohnala právě tu. Co vypadlo, to jsem prohnala prográmkem ImageJ. Nejtmavší záběry vlevo dole, od extrému do extrému, nejsvětlejší vpravo dole. Ten světlý extrém jsou převážně záběry explozí, kterých zrovna tady bylo docela požehnaně. Když si ten obrázek rozkliknete, jsou tam ty záběry aspoň trochu vidět, kam vlastně který patří. 

ShotDetect je tak trochu zlá mrcha. Zkoušela jsem udělat stejný graf i podle časové osy, aby bylo vidět kde se vyskytují extrémně světlé nebo tmavé záběry, ale ShotDetect je v tomhle směru trochu pomatenej a řadí mi to ne podle času, ale stylem obrázek číslo 89, 9, 91, 92 a tak dál, takže ImageJ místo hezkého grafu z toho dělá nepřehledný zmatek. Navíc mi ShotDetect některé filmy vůbec nechce nahrát, jiné sice nahraje, ale odmítá s nimi dál pracovat. Tvrdí, že analýza proběhla (což vyhodí asi po vteřině rozmýšlení) jen složka pro screeny zůstane prázdná. Takže třeba k Avengers se mi ho přemluvit nepodařilo.

Pro porovnání k akčnímu Bondovi jsem zkusila do ShotDetectu nasypat taky můj nejoblíbenější feel-good film, Beginners (pro dlouhé zimní večery směle doporučuji). Na delší povídání by to asi i bylo, jen nejdřív musím tuhle zlomyslnou věc donutit, aby ty záběry řadila hezky podle času a ne jak se jí zrovna zlíbí.

Edit (21.12.) Už jsem se radovala, že se mi podařilo donutit záludný ImageJ, aby řadil záběry za sebe v pořadí, v jakém jdou ve filmu. Na asi stopadesátý pokus se zadařilo překonat okamžik, kdy se program vždycky zasekne a bez zádrhelu to celé doběhlo do zdárného konce. Beginners vlevo jsou seřazený víceméně podle času, krom těch posledních obrázků, které do toho filmu zaboha nemůžu zařadit (a mám dojem, že některý tam ani nebyly…). To vpravo je podle stejnýho vzoru generovanej „graf“ Skyfall, přičemž se mi ImageJ pomstil za předchozí relativně povedené Beginners a seřadil mi to od půlky filmu do konce, a od začátku do půlky. Tudíž už radost z vítězství nad technikou nemám a budu muset dál koumat, jak ho donutit řadit to správně.

   

Advertisement